Чтение онлайн

УКАЗАТЕЛЬНЫЕ МЕСТОИМЕНИЯ ten, ta, to

Так же, как ten, ta, to склоняются местоимения tento, tato, toto, а также местоимения onen, ona, ono.

Сравните:

tenhle, bez tohohle, k tomuhle…

tamten, bez tamtoho, k tamtomu…

tamhleten, bez tamhletoho, k tamhletomu…

Cvičení:

1. Doplňte správné tvary ukazovacího zájmena ”ten”:

… dívku neznám. O… lidech jsme nemluvili. Máš pro… knihy dojít. S… člověkem jsem se už setkal. V… slovech je mnoho pravdy. Já do…. divadla nechodím rád. Na… lidi se už nepamatuji. Z… domů se museli vystěhovat. Neřekneš to… pánovi? Nerozbij… okno! Co si máme z…. věci vybrat?… časopisy ležely jinde. S…. sousedkami se vzdycky zdržuje. Dej to na… stůl. … slovům nevěřím. Pojedete…. tramvají?… okno je moc vysoko. Už jste… knihy přečetli? O…. dopise skutečně nevím. V…. učebnicích je to jinak… hudba se mi nelíbí. Nemohl jet kvůli… nachlazení… román je moc dlouhý. K… schodům se radši nepřibližuj. … kluka jsem už někde viděl…. lidé mi to slíbili. S… vysvědčením není něco v porádku. Do… třid chodí málo dětí. Mezi…. kluky nebyl. … židle jsou moc nízké. Bez… papíru tam nemůžeme jít. Na… čísla se nepodíval. Byl jste v… městě? Od…. doby se nic ne-změnilo. Na…. léta se ještě pamatuje.

2. Dejte do jednotného čísla:

Přečtete si ty dopisy. Těmi způsoby to nejde dělat. O těch spisovatelích jsme ještě neslyšeli. Na ta slova se musíme zeptat. Z těch poznámek jsme moc nepochopili. Ty reportáže se nám celkem líbily. S těmi připady jsme nepočitali. Ta města nejsou zajímavá. V těch místnostech už zůstaneme. Těm otázkám se nedivili. S těmi studentkami nebyli spokojemi. Po těch slovech nastalo ticho. Až k těm zahradám jsme nedošli. Od těch pokusů nic nečekáme.

K těm názorům nedošli sami. Z těch míst se nedostali zprávy. Těm klukům nic nedávejte. Ta jsou špatně vybraná. Učili se z těch druhých učebnic. V těch příkladech jsou chyby. Poslali nás pro ty slovníky. Ty lidi jsme už po-tkali. Od těch známých vás máme pozdravovat. Ty židle jsou rozbité. Leži to pod těmi knihami.

3. Dejte do množného čísla:

Na tu věc se musím ještě zeptat. S tou dívkou už mluvil. Ta báseň není dobrá. V té zemi je takový zvyk. Ten chlapec je nějaký divný. Po té cestě chodím často. Na výstavě toho malíře jsem byl. Z té přednášky moc nevím. Ten rybník je moc daleko. Na to okno se ani nedívej. S tím úkolem bude ještě hodně práce. O té události promluví sportovní redaktor. To slovo si nemohl zapamatovat. Ta rana ho ještě bolela. V tom lese je moc sucho. Ptál se na toho druhého. To jablko je kyselé. Zeptej se toho pána. Najdeš to za tou skříní.O tom románu jsem už slyšel. Ten pes šel pořád za mnou. přišel jsem si pro ten sešit. O té otázce budu ještě mluvit. V tom městě není žádná velká tovarna. Toho člověka pošli za mnou. S tém pánem bych chtěl mluvit. To vejce jsem rozbil.

4. Výrazy v závorkách dejte do správných pádů.

Slyšel jsem to od (nějací lidé). V (tahleta kniha) to není. Podívej se na (tamten pán). Za (tyto podmínky) nemužu pracovat. Už jsem se radil s (někdo). To se dá řici o (málokdo). Omylem jsem vzal věci z (něčí kufr). Od (tenhleten týden) budu pracovat i ve čtvrtek. S (malokdo) se o tom dá mluvit. Došli jsme k (něco zajímavé). Protestoval proti (cokoli nového).

ПРИТЯЖАТЕЛЬНЫЕ МЕСТОИМЕНИЯ

můj, má (moje), mé (moje)

единственное число

N. můj — má, moje — mé, moje

G. mého — mé — mého

D. mému — mé — mému

A. mého одуш. — mou, moji — mé, moje

můj неодуш. — … — …

L. mém — mé — mém

I. mým — mou — mým

множественное число

N. mi, moji одуш. — mé, moje — má, moje

mé, moje неодуш — … — …

G. … — mých — …

D. … — mým — …

A. mé, moje — mé, moje — má, moje

L. … — o mých — …

I. … — mými — …

По образцу этих местоимения склоняются tvůj, tvá (tvoje), tvé (tvoje), svůj, svá (svoje), své (svoje). Все они склоняются как полные прилагательные твёрдой разновидности.

náš, naše, naše

единственное число

N. náš — naše — naše

G. našeho — naší — našeho

D. našemu — naší — našemu

A. našeho — naší — naše

náš — … — …

L. našem — naší — našem

I. naším — naší — naším

множественное число

N. naši, naše — naše — naše

G. … — našich — …

D. … — našim — …

A. … — naše — …

L. … — našich — …

I. … — našimi — …

По типу склонения притяжательных местоимений náš, naše, naše склоняются местоимения váš, vaše, vaše.

Для выражения притяжательности 3 лица употребляются формы jeho, její, jeho. Во множественном числе для всех трёх родов употребляется форма jejich.